MODERNÍ mystici a věštci nám říkají, že po takzvaném „osvícení svědomí“, při kterém každý na zemi uvidí stav své duše (viz Oko bouře), bude na jednom nebo mnoha místech zjevení dáno mimořádné a trvalé znamení.
Blíží se velký okamžik velkého dne světla. Svědomí tohoto milovaného lidu musí být násilně otřeseno, aby si mohl „uklidnit svůj dům“ a nabídnout Ježíši spravedlivé odčinění za každodenní nevěry, kterých se dopouštějí hříšníci… je to hodina rozhodnutí pro lidstvo. —Maria Esperanza, Antikrist a konec časů, P. Joseph Innanuzzi, strana 37
Tato „hodina rozhodnutí“ bude posílena nějakým trvalým zázrakem. Věřím, že to může být znamení, které se týká Panny Marie.
„I ukázalo se na nebi veliké znamení: žena oděná sluncem, pod nohama měsíc a na hlavě koruna z dvanácti hvězd. Byla těhotná a naříkala bolestmi a bolestmi, které ji čekaly na porod.“
Zjevení 12,1–2
Dvě prominentní duše v Církvi předvídaly, že Bůh dovolí znamení, mariánské i kristologické povahy, které bude dáno k obrácení duší před velkým trestem pocházejícím od Boha:
Má pravice připravuje zázraky a mé jméno bude oslaveno po celém světě. S potěšením zlomím pýchu bezbožných… a mnohem obdivuhodnější a mimořádnější bude „událost“, která vzejde z našeho setkání… povstanou dva slavné trůny, jeden mého svatého Srdce a druhý Neposkvrněného Srdce Marie. —Služebníčka Boží Marthe Robn (1902–1981), Antikrist a konec časů, otec Joseph Iannuzzi, str. 53; St. Andrew’s Productions
Viděla jsem zářící rudé srdce vznášející se ve vzduchu. Z jedné strany proudil proud bílého světla k ráně Posvátného boku a z druhé strany dopadal druhý proud na Církev v mnoha oblastech; jeho paprsky přitahovaly četné duše, které skrze Srdce a proud světla vstoupily do Ježíšova boku. Bylo mi řečeno, že to bylo Srdce Mariino. —Blahoslavená Kateřina Emmerichová, Život Ježíše Krista a biblická zjevení, sv. 1, str. 567–568.
Znamení se tedy jeví jako eucharistické. Možná to svatá Faustina viděla i jako součást zázraku Božího milosrdenství, který přichází na zemi:
Viděla jsem dva paprsky vycházející z Hostie, jako na obrazu, těsně spojené, ale nepromíchané; procházely rukama mého zpovědníka, pak rukama duchovenstva a z jejich rukou k lidu a pak se vrátily do Hostie… —Deník sv. Faustiny, č. 344
Ať už bude mít jakoukoli podobu, věřím, že právě tento zázrak, který zároveň s dalšími a četnými konverzemi povede k falešným znamením a zázrakům, kterými bude Satan čelit, aby oklamal mnohé a dokonce vysvětlil nadpřirozený původ Velkého znamení. Všimněte si, co se stane bezprostředně po znamení „ženy oděné sluncem… s dítětem“:
„I ukázalo se na nebi veliké znamení: žena oděná sluncem, pod nohama měsíc a na hlavě koruna z dvanácti hvězd.“
Zjevení 12,1
V Písmu
Často jsem psal, že věřím, že všeobecná církev se v současné době nachází v Getsemanské zahradě (neustálém místě účasti na Kristově utrpení).
Církev, která vznikla za cenu tvé drahocenné krve, je i nyní přizpůsobována tvému umučení. —Žalmová modlitba, Liturgie hodin, sv. III, s. 1213
Pokud je to tak, pak osvícení svědomí a Velké znamení lze v tomto kontextu (malý obraz v rámci většího obrazu Umučení) vnímat následujícím způsobem…
Když Ježíš krátce po svém utrpení zjeví své božství strážím velekněží v zahradě, dochází k jakémusi osvícení svědomí:
Jidáš si vzal od velekněží a farizeů houf vojáků a stráží a šel tam s lucernami, pochodněmi a zbraněmi. Ježíš věděl všechno, co se s ním má stát, vyšel ven a zeptal se jich: „Koho hledáte?“ Odpověděli mu: „Ježíše Nazaretského.“ Řekl jim: „JÁ JSEM.“ Byl s nimi i Jidáš, jeho zrádce. Když jim řekl: „JÁ JSEM,“ odvrátili se a padli na zem. Znovu se jich tedy zeptal: „Koho hledáte?“ Řekli: „Ježíše Nazaretského.“ Ježíš odpověděl: „Řekl jsem vám, že JÁ JSEM.“
Jan 18:3-8
Družina, která přišla Krista zajmout, je sama o sobě zmocněna jakýmsi strachem a úžasem, když se Ježíš představuje jako Jahve, což v překladu znamená „JÁ JSEM“.
Následuje velký zázrak:
Šimon Petr pak s mečem vytasil meč, udeřil veleknězova sluhu a usekl mu pravé ucho. Ježíš však řekl: „Už dost!“ Dotkl se jeho ucha a uzdravil ho.
Jan 18:10; Lukáš 22:51
Pak následovalo pronásledování a umučení Ježíše.
Přichází okamžik, kdy Bůh osvítí naše svědomí a my pochopíme, že Ježíš je „JÁ JSEM“, náš Bůh a spasitel. Poté bude následovat velké znamení, v němž budou mnozí uzdraveni, fyzicky i duchovně. A co je nejdůležitější, bude obnoven duchovní sluch, aby bylo slyšet hlas Velkého Pastýře.
Reakce na toto Znamení určí, říkají věštci, rozsah a hloubku následujícího trestu, který je nezbytný k očištění světa – začátku onoho děsivého a úžasného Dne Páně.
Nebude to konec a stane se to velmi brzy. Úplně nás to obnoví… On přichází – ne konec světa, ale konec utrpení tohoto století. Toto století je očistné a po něm přijde mír a láska. —Maria Esperanza, Most do nebe, Spirit Daily Publications, 1993.